Meruňka je jedním z nejrozšířenějších stromů na světě. Pochází ze Severní Číny, kde stále planě roste. Na zpáteční cestě z válečných výprav po Indii ji do Řecka přivezl Alexandr Veliký. Později se dostala do Říma a odtud se její pěstování rozšířilo do celého Středomoří.
Kromě zdraví prospěšných látek posilujících imunitu, peristaltiku střev a snižujících hladinu cholesterolu nabízejí meruňky i další, jež zpomalují stárnutí organismu. Mají například dobrý vliv na vlasy, nehty i pokožku, odbourávají tuky, jako velký zdroj kyseliny listové snižují riziko demence.
A přitom se ve 100 gramech skrývá jen 57 kalorií. Podle kulinářské magie oranžové peckovice povzbuzují také něžné city, v podobě meruňkovice pak i sexuální libido.
Zmíněné účinky ale nepřinášejí jen meruňky čerstvé. V sušených plodech jsou živiny v koncentrovanější formě, mají ovšem o něco víc kalorií. Proto byly zařazeny při některých vesmírných letech i do jídelníčku amerických kosmonautů.
Konzumace meruněk pomáhá udržovat dobrý stav zraku a dává očím jiskru a krásu, které jsou projevem dobrého zdraví. Tento účinek ale není dán jen obsahem provitaminu A, nýbrž i přítomností dalších vitaminů a minerálů, jež zvyšují jeho působení. Meruňky se doporučují v případě suchých spojivek, při jejich chronickém podráždění nebo svědění, ztrátě ostrosti vidění v důsledku atrofie čoček a při šerosleposti. Nejlepších výsledků se dosahuje během meruňkové kúry.
Obsah železa v čerstvých meruňkách není velký, ale v sušených ano. Přestože je množství provitaminu A a železa v meruňkách daleko menší než ve farmaceutických přípravcích, výsledky při pravidelné konzumaci tohoto ovoce jsou při anémii lepší, než by se dalo vzhledem k nevýraznému množství těchto dvou látek předpokládat.
Díky obsahu provitaminu A meruňky zvyšují odolnost proti infekcím. Doporučují se při chronickém zánětu sliznice hltanu, zánětu vedlejších dutin nosních a ekzémech.