Hroznové víno

Hroznové víno tvoří neoddělitelnou součást stravy lidí žijících v oblasti Středozemního moře a patří k základním rysům jejich kultury. Protože se této rostlině v teplých přímořských podmínkách dařilo vždy dobře, pěstuje se tam již po celá tisíciletí. 
Ve složení hroznového vína vynikají především dva druhy živin: sacharidy a vitaminy skupiny B, zatímco proteiny a tuky v něm mají jen velmi skromný podíl. Ačkoliv hroznové proteiny obsahují jen malé množství esenciálních aminokyselin, zastoupeny jsou v nich všechny. Stejně nevýrazný je i výskyt minerálů.
Hroznové víno pěstované v chladnějších oblastech má nižší obsah cukru, zatímco úroda z teplého, suchého podnebí bývá mnohem sladší. V hroznovém vínu jsou nejhojněji obsaženy dva sacharidy – glukóza a fruktóza. Z chemického hlediska jsou to monosacharidy neboli jednoduché cukry, které jsou schopny dostat se do krevního oběhu přímo bez trávicích procesů.
Hroznové víno obsahuje dost vitaminu B6; patří mezi druhy ovoce, které jsou na tento vitamin velmi bohaté. Více ho mají jen tropické plody jako avokádo, banán, čerimoja, guava a mango. Vitaminy B1, B2 a B3 (niacin) jsou též přítomny ve větším množství než u většiny ostatního ovoce.
Všechny tyto vitaminy kromě jiného zodpovídají za metabolismus sacharidů, a tedy i za ulehčování chemického „spalování“ v buňkách při využití energie.
Hroznové víno obsahuje též velké množství provitaminu A, vitaminu C a E.
Draslík a železo jsou nejvíce zastoupené minerály a kromě nich hroznové víno obsahuje vápník, fosfor a měď. Hroznové víno má přibližně 1 % rozpustné vlákniny (pektinu), což je v případě čerstvého ovoce významné množství.
V hroznovém vínu se vyskytují početné chemické látky, které nepatří do žádné skupiny živin, ale navzdory tomu vykonávají v těle mnoho důležitých funkcí. Tyto látky, známé jako fytochemikálie, jsou v současnosti předmětem výzkumu.

Hroznové víno je i bohaté na draslík a obsahuje i vápník a hořčík, tedy minerály podporující srdeční činnost. Neobsahuje prakticky žádný sodík ani nasycené tuky, dva hlavní nepřátele kardiovaskulární soustavy.